04.01.202207:31 Forex Analysis & Reviews: Turecká inflace stoupla na 36 %

Roční míra inflace v Turecku se minulý měsíc vyšplhala na 36,1 %, což je nejvyšší hodnota za 19 let vlády Tayyipa Erdogana. Měnová krize byla z velké části způsobena prezidentovou neortodoxní politikou snižování úrokových sazeb.

Podle oficiálních údajů tureckého statistického ústavu vzrostly domácí spotřebitelské ceny v prosinci o 13,58 %, což ještě více nahlodalo příjmy a úspory Turků sužovaných ekonomickými otřesy.

Meziroční index spotřebitelských cen překonal mediánovou prognózu průzkumů mezi ekonomy, která činila 30,6 %. Důvodem je skutečnost, že základní položky, jako je doprava a potraviny, které v roce 2021 tvořily stále větší část rozpočtů domácností, zdražovaly ještě rychleji než ostatní odvětví.

Někteří ekonomové očekávají, že pokud nedojde ke změně měnové politiky, dosáhne inflace do jara 50 %. Ozlem Derici Sengul, istanbulská finančnice, tento názor podporuje.

Ozlem prohlásila, že sazby by měly být zvýšeny okamžitě, protože se jedná o naléhavou záležitost.

Domnívá se, že centrální banka nepodnikne žádné kroky a meziroční inflace do března pravděpodobně dosáhne 40–50 %. Situace bude v březnu kritická, protože se očekává prudký růst cen a zvýšení minimální mzdy o 50 %.

V pondělí se Erdogan zaměřil na údaje o obchodu, které ukázaly, že vývoz loni vzrostl o třetinu na 225 mld. USD.

"Máme jedinou starost: vývoz, vývoz a znovu vývoz," řekl v projevu a dodal, že údaje o obchodu ukazují šestinásobný nárůst vývozu během jeho působení v čele země.

Erdogan, který se sám prohlásil za nepřítele úrokových sazeb, loni přehodnotil vedení centrální banky. Banka od září snížila základní úrokovou sazbu z 19 % na 14 %, čímž Turecku způsobila hluboce záporné reálné výnosy, které vyděsily spořitele a investory.

Následné zrychlující se zvyšování cen a pokles liry také narušily rozpočty domácností a firem, zhatily cestovní plány a přiměly mnoho Turků šetřit. Například minulý měsíc stálo mnoho lidí frontu na dotovaný chléb v Istanbulu, kde podle magistrátu vzrostly životní náklady za rok o 50 %.

"Už nesedíme s přáteli v kavárně a nepijeme kávu," říká Mehmet, 26letý istanbulský sociolog. "Nechodíme ven, jen z domova do práce a zase zpátky," dodal s tím, že si kupuje menší porce jídla a domnívá se, že inflace je vyšší, než ukazují oficiální údaje.

Centrální banka tvrdí, že růst cen byl podmíněn dočasnými faktory, které rychle zmizí. Oficiálně výhledově řídila ceny a předpovídala volatilní průběh inflace, která – poté, co se v posledních měsících pohybovala kolem 20 % a v posledních pěti letech byla většinou dvouciferná – podle ní v říjnu skončí rok na úrovni 18,4 %.

Sengul naznačila, že s pondělními údaji se tento argument vyčerpal.

"To odráží začarovaný kruh poptávkové inflace, což je velmi nebezpečné, protože centrální banka naznačovala, že cenový tlak je způsoben nákladovým tlakem (omezením nabídky) a že s tím nemůže nic dělat," řekla.

Odrazem prudkého růstu dovozních cen byl prosincový index cen výrobců, který meziměsíčně vzrostl o 19,08 % a meziročně o 79,89 %. Meziroční ceny dopravy vyskočily o 53,66 %, zatímco koš potravin a nápojů vzrostl o 43,8 %, ukázaly údaje CPI.

V období před volbami, které jsou naplánovány na polovinu roku 2023, se v průzkumech veřejného mínění ohledně Erdoganovy kandidatury odráží také ekonomická nestabilita.

Loňský rok byl pro liru nejhorší za téměř dvě desetiletí, zatímco roční index spotřebitelských cen byl nejvyšší od září 2002, kdy byl na úrovni 37,0 %, dva měsíce před nástupem Erdoganovy strany do úřadu.

V prosinci se lira dotkla rekordního minima 18,4 vůči dolaru, než se před dvěma týdny po státem podporovaných intervencích na trhu a poté, co Erdogan oznámil program na ochranu lirových vkladů před volatilitou měny, prudce odrazila ode dna.

Vývoz a hodnota měny spolu skutečně korelují. Turecká krize je tedy opakem krize izraelské. Jejich měna posílila natolik, že vývoz, který obvykle vyžaduje přepočet nákupních částek, výrazně poklesl. Proto bylo přijato rozhodnutí měnu doslova oslabit.

V případě Turecka se však korelace netýká pouze vývozu. Aby se mohly uskutečnit dodávky do zahraničí, musí se toto zboží nejprve vyrobit. Ceny zboží rostou, protože se zvyšují náklady na vstupy a mzdy. Jakmile je překročena určitá hranice, ceny zboží, v němž má Turecko vedoucí postavení, jako jsou zemědělské produkty, vzrostou natolik, že se pro ostatní země stane jejich nákup nerentabilní.

To je také způsobeno zpožděným efektem. Například mzdy rostou s určitým zpožděním oproti tržním cenám. A jestliže se letošní úroda prodala v rekordním čase, s tou příští to bude složitější. Vzhledem k tomu, že dovozní ceny, včetně cen osiv a zemědělských strojů, porostou stejně jako mzdy, promítne se to do ceny nové sklizně. Pak bude Erdoganova politika pracovat v jeho prospěch.

Na druhou stranu, pokud za hlavní cíl státu považujeme blahobyt obyvatelstva, pak Erdoganova vláda navzdory nárůstu vývozu svůj cíl zjevně neplní.

V celkovém vyjádření ztratila turecká lira v loňském roce 44 % své hodnoty, protože centrální banka snížila úrokové sazby pod tlakem Erdogana, který se zaměřil na úvěry a vývoz, aniž by věnoval pozornost stabilitě měny a cen. V pondělí po zprávách o inflaci turecká měna prudce klesla o 5 %, poté vzrostla o 3 % a poté se obchodovala beze změny na úrovni 13,1 vůči dolaru.